Alexandra
Hatalovská

I když se kreativita může jevit jako dar, je to v první řadě disciplína, vnímavost a schopnost vidět neviditelné. Každý brand začíná hlubokým pochopením příběhu. Vizuál se skládá až v momentu, kdy najdu všechny kousky skládačky.

Na začátku byla fascinace a pomyslná nedosažitelnost. S navrhováním webu pak přišla frustrace — z hádek s ajťáky, že mé designy nejdou nakódovat. Prdlačku :) Tak jsem se to začala učit. Fascinace přišla zpátky, s AI si teď vybíjím kreativitu i v technologiích — a to mě motivuje občas až k šílenostem.

Moje hlava byla vždy plná nápadů — na produkty, služby, technologie. Zaměstnání mě ubíjelo, protože všechno muselo zůstat v šuplíku. Pak jsem otevřela Pandořinu skřínku a spustila projekt číslo jedna. Věřím, že další budou následovat. Bylo na čase — šuplík už nešel pořádně zavřít.

Ten největší, nejkrásnější a nejdůležitější zdroj mé inspirace. Každá malůvka na stěně, čára pastelkou na televizi, skládačka z papíru či rozstříhané legíny jsou mi každodenní připomínkou, že ty skutečně smysluplné výtvory vznikají ze srdce — ne z učebnicových pravidel.

Tanec byl součástí mého života od 4 let. Naučil mě spojovat nespojitelné, poslouchat melodii, tvořit choreografie a vyjadřovat příběhy po svém. Emoce, cit, vášeň i tvrdá disciplína — to vše je dnes zdrojem mé práce a hnací silou v časech kreativní krize.

Tahle profese se možná nezdá moc kreativní — opak je pravdou. Naučila jsem se naslouchat a číst lidi, míchat koktejly podle jejich chuti, ne podle receptur. Účastnila jsem se soutěží, kde jsem musela spoléhat pouze na svou kreativitu a schopnost vnímat chutě, kombinovat je, stavět drinky s příběhem a menu s hlubší podstatou. Dnes jsou mými chutěmi, vůněmi a kořením barvy, písma a informace, které společně míchám do dokonalého cocktailu.